Slovinština a Slovinsko

Území dnešního Slovinska bylo osidlováno slovanskými kmeny od 6. století. Kolem roku 630 vzniká tzv. Karantánie, která se stává součástí Sámova kmenového svazu.

Až do roku 820 stojí v čele Karantánie domácí (slovanská) knížata potvrzovaná franským králem. Prvním a nejznámějším z nich byl Valuk. V letech 976–1002 se stává Velká Karantánie součástí Německé říše.

Kolem poloviny 12. stol. se formují slovinské historické země s převahou slovinského obyvatelstva: Kraňsko, Štýrsko a Korutany. Roku 1260 získává český král Přemysl Otakar II. Štýrsko a 1270 Korutany a Kraňsko. Po roce 1278, kdy o ně Přemysl Otakar II. přichází, jsou slovinské země rozděleny mezi Habsburky a goricko-tyrolská hrabata.

V rámci Rakouska-Uherska bylo dnešní Slovinsko součástí Předlitavska.

Od roku 1918 se stala většina území obývaného Slovinci součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie).

Za 2. světové války bylo slovinské území rozděleno mezi Německo, Itálii a Maďarsko. Po znovuobnovení Jugoslávie bylo Slovinsko jednou ze svazových republiku SFRJ (Socialistická federativní republika Jugoslávie).

Roku 1991 Slovinsko vyhlásilo nezávislost a země vystoupila z jugoslávské federace. Na rozdíl od Chorvatska a později i Bosny a Hercegoviny byla jen minimálně zasažena válkou (ozbrojený konflikt s "federální" armádou trval "pouhých" 10 dní) a jugoslávská armáda do října 1991 opustila území Slovinska.

Důležitá data z novější slovinské historie

• Vyhlášení nezávislosti: 25. června 1991
• Členství v EU: od 1. května 2004
• Členství v NATO: od 29. března 2004
• Přijetí Eura: 1. ledna 2007